Neslyším

Tlumočené bohoslužby

Mnoho věřících lidí nemá žádný kontakt se světem neslyšících a netuší, jak vlastně taková společná bohoslužba pro slyšící i neslyšící vypadá. Přitom může proběhnout i ve vašem sboru, pokud budete mít zájem přinést evangelium i těm, kteří jej nemohou slyšet. Jsme ochotni pomoci vám takovou bohoslužbu zrealizovat. Jak to vypadá?

Celý den je s námi přítomen minimálně jeden tlumočník do znakového jazyka – můžete proto na takovou bohoslužbu bez obav pozvat neslyšící ze svého okolí, pokud už nějaké znáte. Tlumočen je celý průběh bohoslužby (včetně písní, příběhu pro děti apod.). Kázání a výběr písní potřebujeme dostat v tištěné podobě alespoň týden předem, aby se tlumočníci mohli dobře připravit (je to velmi náročná činnost). V odpolední části vám můžeme představit svět neslyšících a jinak sluchově psotižených lidí, možnosti komunikace s nimi, a také aktivity Adventistické služby neslyšícím u nás i ve světě. Dozvíte se také, jak je to s misií mezi lidmi s postižením sluchu – a nejen mezi nimi. Pokaždé to bývá velmi příjemně, zajímavě a požehnaně prožitá sobota. V některých sborech proto máme tlumočenou bohoslužbu opakovaně nebo i pravidelně a jsme za tuto možnost velmi vděčni.

Pokud byste měli zájem o zprostředkování tlumočené bohoslužby ve vašem sboru, obraťte se prosím na Jitku Morávkovou (neslyšící) nebo na kohokoliv z našeho týmu.

 

Studium Bible i pro neslyšící

Kdo ještě o našem studiu Bible (tzv. „sobotní škole“) neslyšel a neví, na stránkách sobotniskola.casd.cz nalezne všechny informace (co je to sobotní škola, jak funguje, kdy a proč vznikla a co je jejím smyslem). Každý týden najdete na stránkách sobotní školy také aktuální materiály ke studiu Bible včetně videa opatřeného titulky pro neslyšící. Současně zde neslyšící najdou i aktuální lekce tohoto studia biblických témat v mezinárodním znakovém systému (ISS).

Sobotní škola je dlouholetou celosvětovou aktivitou Církve adventistů sedmého dne, která dává příležitost k tomu, aby milióny lidí všech věkových kategorií mohli v křesťanském společenství každé sobotní dopoledne být spolu a učit se o Ježíši Kristu, studovat Bibli, a lépe poznávat jeden druhého i svět, ve kterém žijí. V současnosti se odhaduje, že se každý týden do skupin sobotní školy zapojuje na celém světě více než 14 miliónů lidí.

Pro neslyšící a nedoslýchavé

Vítejte, přátelé ze světa ticha…

Jste neslyšící či jinak sluchově postižení (nedoslýchaví, ohluchlí, používáte kochleárná implantát)? Pak jsou tyto stránky určeny i pro vás.

Jestliže vás zaujaly informace o Adventistické službě neslyšícím (ASN) a chcete vědět více o našich o aktivitách a činnosti, hledejte další informace na tomto webu (případně ještě také na dočasných stránkách neslysici.casd.cz).

Rádi vás poznáme také osobně. Pokud se rozhodnete navštívit naši bohoslužbu, jste vítáni – v některých našich sborech jsou již k dispozici i tlumočníci do českého znakového jazyka (ČZJ). Pravidelně můžete navštěvovat sobotní bohoslužby s tlumočením např. ve sboru v Praze 10 – Strašnicích anebo v Břeclavi. Pro podrobné konkrétní informace se prosím obraťte na naše Kontaky.

Aktuální zprávy o speciálních bohoslužbách tlumočených do znakového jazyka najdete také na těchto stránkách vždy mezi Novinkami.

Pokud byste chtěli studovat Bibli, máme z toho radost – nás to totiž baví také! Kontaktujte prosím Jitku Morávkovovou (koordinátorku naší služby pro neslyšící), případně pastora pražského strašnického sboru Jaromíra Lodera nebo brněnského pastora se znalostí znakového jazyka Oldřicha Svobodu.

Chcete-li vědětí více o tom, čemu jako adventisté věříme, nebojte se s námi osobně setkat a popovídat si o všem, co vás zajímá. Uvidíte, že si budeme rozumět…!

Pro slyšící

Vítejte přátelé ze světa zvuků…

Jste slyšící, a přesto vás zaujala naše Adventistická služba neslyšícím? Pak je tato stránka určena právě pro vás.

Těší nás váš zájem – a možná hledáme právě vás! Adventistická služba neslyšícím totiž vyžaduje také ochotné slyšící spolupracovníky. Právě teď hledáme:

  • zájemce, kteří by se chtěli naučit znakový jazyk a stát se tlumočníky do znakového jazyka i v prostředí našeho křesťanského společenství,
  • zájemce, kteří by se chtěli naučit zapisovat a přepisovat mluvené slovo pro neslyšící a pomáhat tím při našíci aktivitách,
  • již zkušené i méně zkušené tlumočníky do znakového jazyka, kteří by okamžitě dokázali a byli ochotni tlumočit (alespoň občas) bohoslužby v našich sborech.

Chcete-li vědět více o našich aktivitách a činnosti, rádi se s vámi setkáme osobně, nebo můžete napsat email či zatelefonovat (viz Kontakty), která vám případně poskytne také potřebné informace o tom, jak nám můžete pomáhat.

Pokud byste chtěli osobně zažít bohoslužbu tlumočenou do znakového jazyka a setkat se přímo s některými neslyšícími účastníky, můžete kteroukoliv sobotu dopoledne navštívit náš sbor v Praze 10 – Strašnicích (Vilová 512/26), nebo sbory v Ostravě – Mariánských Horách či v Břeclavi.

Chceme s vámi sdílet svou radost a víru – nebojte se s námi setkat, určitě si budeme rozumět…!

 

Zásady pro komunikaci se sluchově postiženými lidmi

Abyste se při setkání s neslyšícími nebo sluchově postiženými lidmi cítili bezpečněji, připravili jsme pro vás některé nejdůležitější zásady pro komunikaci s lidmi se sluchovým postižením (nedoslýchavými, ohluchlými, Neslyšícími nebo lidmi s kochleárním implantátem). Následující rady a informace vám pomohou do začátku, osobní zkušenost ale nelze ničím nahradit. Je nutné projevit vstřícnost a ochotu přizpůsobit se dorozumívacím možnostem každého jednotlivého člověka se sluchovým postižením, zkusit se vcítit do jeho role a situace. Vaše trpělivost, porozumění a osobní zájem jsou předpokladem pro vytváření dobrých mezilidských vztahů bez omezení komunikace a bez bariér. Nebojte se hledat různé cesty a způsoby, jak informace předat a jak porozumět druhým… Doporučujeme vám také podívat se na videozáznam kráté besedy z produkce České televize, kde jsou důležité rady týkající se komunikace s neslyšícími lidmi přehledně a prakticky představeny.

První kontakt a začátek rozhovoru s člověkem se sluchovým postižením
  • Před začátekm rozhovoru s takovýmto člověkem (neslyšícím, nedoslýchavým nebo ohluchlým atd.) nejprve NAVÁŽEME OČNÍ KONTAKT. Nikdy s ním nezačínejte rozhovor, je-li k vám obrácen zády nebo ze strany, počkejte na jeho přímou pozornost. Můžete ho také upozornit lehkým dotykem na rameno nebo předloktí, že s ním hodláte hodovřit.
  • Přímý zrakový kontakt udržujeme po celou dobu rozhovoru. Dbejte na to, aby mezi vámi nebyly žádné zrakové překážky a aby dotyčný dobře viděl na váš obličej – ten by měl být dobře osvětlen, nikoliv zastíněn (nestavte se proto zády k oknu – váš obličej pak je ve stínu a není vidět, co říkáte).
  • Otáčíte-li se nebo reagujete na něco či někoho jiného, anebo pokud odcházíte z místnosti, oznamte to dotyčnému člověku
Jak komunikovat se sluchově postiženými lidmi - psaním, odezíráním, běžnou řečí nebo znakovým jazykem?
  • Na začátku musíme zjistit, jaké formě komunikace dává dotyčný člověk přednost, a přizpůsobit se pokud možno jeho jazykovým preferencím. Není přitom zdvořilé před ním vyjadřovat pohrdání nebo povzdech. Komunikační preference jsou u každého člověka se sluchovým postižením jiné. Je to dáno vývojem a současným stavem jeho sluchu, výchovou a vzděláním.
Jak se domluvit běžnou řečí s lidmi se sluchovým postižením?
  • Pokud člověk se sluchovým postižením dokáže komunikovat běžnou řečí, při rozhovoru s ním mluvte přirozeně, vyslovujte zřetelně, neměňte rychlost řeči a nezvyšujte hlas, nekřičte. Je vhodné udržovat pomalejší tempo řeči a stát vždy čelem k osobě, s níž hovoříte.
  • Při hovoru s nedoslýchavým člověkem mluvíme nahlas a dobře artikulujeme. Není nutné hovořit na něj příliš zblízka ve snaze, aby nám více rozuměl a lépe slyšet náš hlas. Není také vhodné příliš rychle střídat témata při rozhovoru.
  • Mluvit bychom s takovým člověkem měli vždy s prázdnými ústy (tedy při rozhovoru nejíst, nepít, nekouřit, nežvýkat apod.). Také si nepodpírejte bradu, nedávejte si ruce před ústa a negestikulujte rukama před svým obličejem.
  • Pro rozhovor s nedoslýchavým člověkem vždy zajistíme vhodné akustické podmínky bez okolního hluku – je žádoucí vypnout všechny rušivé zvuky (mobil, rádio, televize, hudba, ruchy v pozadí apod.), příp. zavřít okno do rušné ulice atd.
Nedorozumění nemusí být pouze problémem postižení sluchu
  • Pokud je sluchově postižený člověk s námi ve společnosti dalších slyšících osob, nenecháváme jej bez pomoci a dbáme na to, aby se i on mohl zúčastnit toho, co se kolem něj děje, např. společného rozhovoru. Sdělujeme mu, o čem je řeč, případně použijeme i písemné upřesnění nebo kresbu tak, aby dostal všechny potřebné informace a důležitá sdělení, která jsme slyšeli. Při konverzaci ve skupině je třeba říci dotyčnému téma rozhovoru, aby se necítil vyčleněn a mohl se případně také do hovoru zapojit.
  • Mnohdy ani dobře slyšící člověk není schopen vnímat všechny informace, mluví-li více lidí najednou, nebo je-li rozhovor rušen hudbou či hlukem. Vnímat řeč pomocí sluchadla a navíc odezírat je velmi namáhavé, proto vypínáne všechny zdroje zvuku při jednáních se sluchově postiženými lidmi a v hovoru mluví vždy jen jeden.
  • Nezapomínejte ani v zápalu vzájemné diskuse na to, že rozhovor vyžaduje od sluchově postiženého plné soustředění, které vyvolá brzy větší únavu. Oddechový čas při důležitých jednáních přijímají rádi i slyšící lidé.
  • Při komplikacích v komunikaci máme na paměti, že jde o důsledek sluchového postižení – na to je třeba brát ohled a respektovat plnou důstojnost dotyčného člověku. Neprojevujeme proto při hovoru netrpělivost, neomezujeme komunikaci, ale snažíme se najít cesty, jak si vzájemně lépe porozumět.
  • V průběhu nebo na závěr hovoru neslyšícího člověka zdvořile požádáme, aby shrnul důležité informace, kterým porozuměl z rozhovoru. Ujistíme se tak, že nám opravdu rozumíDůležité informace a dotazy raději opakujeme. Lze použít i písemné doplnění.
Jak komunikovat prostřednictvím tlumočníka znakového jazyka?
  • Pokud nás čeká setkání s člověkem, který používá znakový jazyk a nemluví běžnou řečí, je vhodné zajistí přítomnost tlumočníka znakového jazyka.  Pokud to není možné, nezbývá vám, než se nějak domluvit (psaním, pantomimou, gesty, mimikou atd.) Jesltliže známe alespoň základy znakového jazyka či prstové abecedy, nebojme se je použít. Neslyšící člověk má jinak právo na tlumočníka, a pokud o něj požádá, měli bychom se mu snažit vyjít vstříc, je-li to možné.
  • Při komunikaci přes tlumočníka či jinou osobu vždy oslovujme přímo člověka, se kterým jednáme, nikoliv tedy jeho tlumočníka nebo doprovod. Při rozhovoru proto nezapomínáme oslovovat přímo neslyšícího. Také nikdy nehovoříme s tlumočníkem o neslyšícím jako o objektu (nepoužíváme fráze „Řekněte mu, že…“, „Zeptejte se pána, jestli…“). Při tlumočeném rozhovoru se díváme přímo na neslyšícího člověka, jeho oslovujeme, jemu podáváme dokumenty apod.
  • Stejně také při rozhovoru udržujeme oční kontakt přímo s neslyšícím člověkem, nikoliv s tlumočníkem. Stojíme či sedíme tak, abychom neměli světlo za zády a naše ústa nebyla ve stínu, a aby neslyšícímu nesvítilo světlo do očí.
  • Pro komunikaci s neslyšícím je dobré využívat výrazy obličeje a gesta rukou.
  • Znakový jazyk je mateřský jazyk Neslyšících a není vhodné dávat pohrdání toutzo komunikací jazykem nebo úrovní vyjadřování ve znakovém jazyku.
  • Tlumočník by měl ideálně stát přímo vedle slyšícího. Neslyšící člověk potřebuje mít v zorném poli současně tlumočníka i osobu, se kterou jedná.
  • Na konci každého uceleného sdělení uděláme pauzu a zeptáme se, jestli dotyčný všemu rozuměl. Při tlumočení proto může docházet k malému časovému posunu.
  • Na konci hovoru se neslyšícího zeptáme, zda nepotřebuje něco upřesnit nebo nějaké informace doplnit. Nabídneme mu možnost spojení, kdyby v budoucnu něco potřeboval. Ideálně email a mobilní telefon s možností komunikovat přes SMS zprávy. Důležité dotazy raději opakujeme a neváháme ani použít písemnou formu.U neslyšících uživatelů znakového jazyka je vždy bezpečnější a lepší mít tlumočníka, nebo si na něj počkat.
Psaní nemusí být vždy nejlepší cesta k dorozumívání s člověkem s postižením sluchu!
  • Komunikace „přes papír“ s neslyšícími je většinou málo účinná. Lidé, kteří se narodili jako neslyšící nebo ztratili sluch v raném věku, nemají dostatečnou znalost běžného psaného jazyka, takže psaný projev pro ně neznamená úlevu, ale naopak velký problém. Navíc je to značně zdlouhavé.
  • Jiná situace je při kontaktu s nedoslýchavými nebo ohluchlými jedinci či staršími lidmi, kteří ztratili sluch později. V mnoha takových případech skoro nepoznáte, že dotyčný člověk má problém se sluchem. Vše je ale velmi individuální. Velmi vhodné je používat také přepis (zápis) mluveného slova – tedy službu zapisovatele. Lidé, kteří ztratili sluch později, tuto formu velmi ocení.
  • Samozřejmě je vhodné myslet na opatření videa titulky nebo na přepis do mluveného slova všude tam, kde je chceme zprostředkovat i lidem se sluchovým postižením.
Ne vždy funguje v komunikaci s neslyšícími odezírání!
  • Odezírání bez pomoci sluchu není spolehlivá metoda vnímání mluvené řeči, dochází při ní často k nedorozumění. Skutečně odezřít lze max. cca 30-40 % toho, co říkáme.
  • Úspěšnost odezírání je velmi snížena při fyzické či psychické nepohodě a snižuje se s únavou, která při souvislém odezírání nastává po několika desítkách minut. 
  • Odezírající osobě pomůže, když jí předem sdělíme téma hovoru. Téma pak nesmíme měnit. Během rozhovoru také odezírajícímu vysvětlujete, co je potřeba.
  • Pamatujme, že vždy musíme mluvit k odezírajícímu obráceni čelem, naše tvář musí být osvětlena, nesmíme se otáčet, odvracet hlavu nebo si zakrývat ústa.
  • Dbáme na zřetelnou výslovnost a mluvíme volnějším tempem při zachování přirozeného rytmu řeči. Mluvíme plynule, při řeči nejíme, nežvýkáme, neslabikujeme… Zdůrazňujeme klíčová slova. V případě potřeby opakujeme sdělení jinými slovy.
Aby nám člověk s postižením sluchu zaručeně porozuměl...
  • Ujistěte se, že sluchově postižený člověk všemu dobře rozuměl. Potřebné informace opakujte bez nervozity, případně pozměňte stavbu věty nebo použijte jiná slova.
  • Pokud chceme získat zpětnou vazbu a ujištění, že neslyšící našemu sdělení skutečně porozuměl, není dobré ptát se, zda porozuměl, ale položit otázku „Co jste mi rozuměl?“.
  • Občas požádáme, aby nám člověk se sluchovým postižením svými slovy sdělil, co nám rozuměl (nikdy se neptáme, zda nám rozuměl). Ověřujeme porozumění každého důležitého sdělení.

Další informace týkající se specifik komunikace se sluhově postiženými lidmi najdete např. na www.tichysvet.cz nebo www.ruce.cz.

Nezapomeňte, že všichni jsme stvořeni pro komunikaci – dokonce i neslyšící lidé. A také Bůh chce s námi všemi komunikovat, protože nás má rád!