Den opuštěných a ohrožených dětí

V sobotu 17. listopadu si Církev adventistů poprvé celosvětově připomene, že ani ve 21. století není biblická výzva, abychom „pamatovali na vdovy a sirotky“ (Jk 1,27), pouze jakousi zastaralou a dnes již neaktuální historickou souvislostí. Světový den sirotků připadá každoročně na 2. pondělí v listopadu a podle statistik UNESCO dnes žije na světě 153 milionů osiřelých dětí, z nichž mnohým se nedostává ani péče a zájmu jejich širší rodiny, mnoho z nich trpí podvýživou a každou minutu zemře průměrně 11 takovýchto dětí mladších než 5 let. Jestliže je podle výše citovaného verše z Jakubova listu právě péče o takové děti projevem „pravého a čistého náboženství“, pak máme jako křesťané před sebou velkou výzvu a dluh. Proto je jedna z oblastí nově se rozvíjející Adventistické služby lidem se speciálními potřebami zaměřena na tuto ohroženou cílovou skupinu. Možná nám nepřipadá problém se sirotky v našem evropském prostoru tak závažný – ano, ve vyspělých zemích je na relativně vysoké úrovni systém právní ochrany i sociální péče o osiřelé, opuštěné a jakkoliv ohrožené děti. To ale neznamená, že bychom mohli zůstávat lhostejnými k osudu takových dětí v mnoha méně vyspělých zemích – a také to neznamená, že v naší společnosti nejsou žádné ohrožené děti, které dosud zůstávají mimo oficiální záchrannou sociální síť. Dětí sociálně vyloučených, zanedbávaných, zažívajících domácí násilí nebo šikanu ze strany svých spolužáků a vrstevníků, tedy často také dětí s nepříliš nadějnou životní perspektivou je u nás nemálo. Ne každý z nás může opuštěné dítě adoptovat nebo se věnovat pěstounské péči, možností jejich podpory je ovšem celá řada. Nejen té finanční (třeba prostřednictvím solidních neziskových organizací) – někdy stačí třeba i obyčejné nepřehlížení dětí, které nemají právě kvalitní rodinné zázemí ani mnoho kamarádů a kterým možná neschází nic po materiální stránce, ale které jsou ohrožené především emoční deprivací v důsledku nenaplnění jejich psychických potřeb. I to je příležitost k realizaci živého křesťanství.